V Praze nenajdete jediného čápa bílého. A jestli, pak je to čáp coby domovní znamení. Ale živého? To aby pohledal.
Jestli vás zajímá, proč se čápi hlavnímu městu vyhýbají, musíte si přečíst rozhovor s ornitoložkou Gabrielou Dobruskou, která vám k tomu prozradí celou řadu dalších pozoruhodných věcí.
Odborníkům, kteří se věnují ekovýchově, jsou věnovány dva texty o využití zvířat v praxi. Jedna z důležitých věcí je dát pozor, aby děti zvíře neuhladily.
Proč, kde a jak Praha sází nové lesy? Vše se dozvíte v rozhovoru s Danem Frantíkem, který se v Praze o lesy stará. A protože o pražských lesích ví jako málokdo jiný, napsal pro Pražskou EVVOluci i článek o historii
pražských lesů.
Dobře, Praha sází lesy, vy chcete sázet alespoň stromky. Je dobré něco málo vědět, abyste stromek nevysadili špatně na nevhodném místě.
Kromě toho všeho se můžete dočíst o tom, co je to jedlý les a jak se obnovuje starý ovocný sad.
Když se na hladině objeví zelený povlak, pak každý tuší, že něco není v pořádku. Co je příčinou a v jakém stavu jsou pražské (s)toky se dočtete v rozhovoru s hydrobiologem Pavlem Rosendorfem.
Záměr vystavět novou čistírnu odpadních vod dlouho narážel na to, že nové zařízení nebylo kde vystavět. Ničivé povodně v roce 2002 v tomto ohledu Praze pomohly a místo „udělaly“. Jaká je Nová vodní linka?
Jestli jste nestihli pražskou konferenci EVVO, máme pro vás krátký souhrn.
Klimatická změna je téma, které rozhodně hýbe společností. A zcela určitě hýbe i učiteli, kteří si asi dost často lámou hlavu, jak o ní učit. Jan Činčera nabízí návod, který učitelům může usnadnit život. Text je to ale inspirativní nejen pro učitele!
Elektrické koloběžky se staly součástí Prahy. Jeremiah Jonson se ve svém textu zamýšlí nad tím, za jakých okolností je možné elektrické koloběžky považovat za ekologický druh dopravy.
A dopravním tématům se věnují i další články, třeba o čisté mobilitě, ekologických autech a carsharingu. Jestli se těšíte na článek o pražské přírodě, pak vás čeká výlet na Ládví.
Dešťová voda. Ve městech nás může pěkně potrápit. A je proto lepší se s ní naučit hospodařit. Hovořili jsme o tom s Ivankou Kabelkovou, českou odbornicí na dešťovou vodu.
Vodu potřebujeme ale i na pití. Víte, odkud Praha bere svou pitnou vodu a která je nejlepší?
Praha už několik let vrací říčku Rokytku zpátky přírodní podobě. Koryta z betonu mizí a objevují se přirozené meandry. Je to krásná říčka v krásném městě.
Zahrádkářská kolonie. Jestli jste členem, máte štěstí, jestli chcete být, zařaďte se na konec dlouhé fronty čekatelů. O pražských zahrádkářských koloniích jsme si povídali s předsedou Českého zahrádkářského svazu.
O pohled na zahrádkářské kolonie jsme požádali i sociologa Petra Gibase. A podíváme se i na školní zahrady, kde – světe div se! – může probíhat školní výuka. A rovnou si představíme časopis Školní zahrada, která se může hodit jako inspiromat.
Dočtete se také o přínosech a úskalích školních ekoklubů a pozadí úprav parku kolem Národního muzea.
Chlad, zima a sníh. Michal Jeníček je (snad nám odpustí takové označení) sněžný odborník. Povídali jsme si s ním o tom, jak vzniká sněhová vločka a proč je tak krásná.
Chladu a zimě se ale věnujeme i v dalších textech. Můžete si přečíst o zvířecích strategiích pro překonání zimy, o změně letního a zimního času nebo o tom, jaké nás v budoucnu nejspíš čekají zimy.
Určitě si ale nenechte ujít text o branické ledárně. Je to krásná budova a krásný příběh a krásný výlet k Vltavě.
Půda. V rozhovoru s Janem Vopravilem jsme si povídali o tom, jaká je v Praze půda a co se s ní děje.
Půdě se věnuje i článek Marco Stelly a další texty. O tom, jak se pražská pole měnila na pražské čtvrti píše Kateřina Zímová.
Jan Moravec vám povypráví příběh jednoho obyčejného pražského pole, ze kterého je krásný výhled na pražský hrad.
Jídlo. V rozhovoru s Annou Strejcovou si povídáme o plýtvání jídlem a paběrkování.
Dana Kapitulčinová se pak na jídlo dívá skrz jeho vliv na životní prostředí.
Pokud vás zajímá, jak si ve městě pěstovat vlastní potraviny, pak si najděte článek Radky Pokorné o městském zahradničení.
Jan Moravec vás vezme do lomů v Dalejském údolí. Romana Pálková pak ještě shrne, v čem může být české EVVO příkladem pro jiné země.
Michal Broža v rozhovoru mimo jiné říká, že školství nás připravuje na svět, který už je minulostí.
Romana Pálková vás seznámí s tím, jak se dělá ekovýchova u sousedů. Dagmar Singertová pak píše o městě, které sázelo stromy.
Kateřina Jančaříková se pak pustila do didaktiky environmentální výchovy.
Odpady. Zbytečným odpadům z obalů se věnujeme v rozhovoru s Petrem Hanzelem. A tématu se věnujeme i v dalších článcích.
Kromě toho se ale od Romana Kroufka dozvíte o tom, jak se dá zkoumat environmentální citlivost u předškolních dětí. Je to oříšek, ale dá se rozlousknout.
Jan Moravec vás zavede na Tingl a poví vám příběh této staré skládky.
Doprava. V rozhovoru s Markem Zděradičkou si povídáme o budoucnosti pražské dopravy. Dočtete se také o tom, jak řídit šetrně či co se může stát, když se srazíte se zvířetem.
Aleš Rudl vás pak provede po pražských ovocných stromech a Jan Moravec vás zavede na pražský Semmering.
V rozhovoru s Márii Kazmukovou si povídáme o městu a klimatických změnách. Kristýna Drápalová pak téma doplňuje článkem o tom, jak se má využívat městský prostor. Alice Končinská pak popíše vzdělávací program pro školy věnující se adaptaci měst na klimatické změny.
Výprava do přírody nás zavede do pražské Vinoře a naučné stezce Vinořským parkem. Aleš Rudl píše o významných stromech coby živých učebnicích.
Firmy. I ty je třeba vzdělávat. V tomto čísle Pražské EVVoluce se dočtete o greenwashingu a o podnikání a ochraně prostředí. Vladimír Kočí pak v rozhovoru popisuje, proč je málo, když firmy třídí kancelářský papír.
Vypravit se můžete za zajímavými pražskými rybníky i pozoruhodnými jehličnany.
Hlavním tématem tohoto čísla je vzdělávání seniorů. Věnuje se mu Jan Andreska v rozhovoru o environmentální výchově třetího věku, i Petr Kolomazník popisující konkrétní programy pro seniory. O tématu píše i Petra Fišerová v článku Environmentální programy nejsou jen pro děti.
Aleš Rudl vás vezme za zajímavými stromy pražského Petřína a Jan Moravec vás upozorní, co je na Petříně zajímavého z pohledu ochrany přírody.
V tomto čísle Pražské EVVOluce najdete rozhovor s pražským koordinátorem EVVO Petrem Holým.
Kromě toho se v článku od Petra Daniše dočtete o tom, proč mají být děti venku. Tereza Valkounová ho tematicky doplňuje textem o zdravé dávce rizika. Zdeňka Vítková pak píše o bariérách růstu lesních školek.
Článek Jana Činčery o konceptech učení potěší hlavně odborníky, text o informačních technologiích může oslovit i laickou veřejnost.
Jestli máte rádi stromy na podzim, nenechte si ujít výlet s Alešem Rudlem nebo výpravu s Janem Moravcem do Klánovického lesa. A to je jen část obsahu. Více si přečtete po stažení čísla.
První číslo magazínu Pražská EVVOluce se věnovalo hlavně nové krajské koncepci EVVO. Vyjádřil se k ní Václav Nejman coby krajský koordinátor EVVO, Lubor Hruška za organizace, které koncepci vytvářely, Petr Holý coby člen řídícího výboru KK EVVO, Petr Daniš z TEREzy či Martina Chvátalová z Toulcova dvora.
Kateřina Jančaříková pak rozebrala, jaké výsledky má EVVO jakožto povinná součást RVP. Jan Urban čtenářům přiblížil Campbellovo paradigma, Jan Činčera napsal článek Vývoj environmentální výchovy jde přes frustraci k úspěchu. Vyprávění o pražských skalách od Radka Mikuláše pak čtenáře zavedlo na zajímavá místa hlavního města.
Pro tvůrce naučných stezek pak Jan Moravec sepsal text o tom, jak (ne)dělat naučné stezky. V prvním čísle Pražské EVVOluce je toho ale mnohem víc.
